Tento spisek budiž oslavou vznešených buddhů minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Budiž oslavou božských avátárů, kteří se ve svém bezbřehém soucitu vtělují na Zemi, aby zmírnili utrpení a vyvedli lidský rod ze strašlivé temnoty nevědomosti do Světla Pravdy. Nechť potěší a povzbudí všechny ty na Cestě, kteří touží po osvobozujícím poznání. Nechť jsou šťastny všechny bytosti!

                                    Předmluva.

Více než rok po odchodu mého gurua mám pocit, že nastal čas veřejně mluvit o věcech dnes již ne snad tajných, ale zcela nepochybně za jistým účelem tabuizovaných. A jak pravil mudrc Lao-c´, čím více tabu, tím bude lid chudší.

Řeč je o tom, že se v Česku v nedávné minulosti zrodili dva buddhové, kteří zásadním způsobem ovlivnili a ovlivní budoucnost celého lidstva a povedou jej do nového věku Vodnáře. Byli to (a jako živí buddhové  také i jsou) Květoslav Minařík  a Josef Studený, jejichž život a dílo (někomu známé, někomu neznámé) jsou nekonečným zdrojem moudrosti a poznání.

Rád bych tímto vzdal hold jejich existenci a poukázal na jedinečné a dosud nedoceněné poznatky k rozličným tématům, které nám zde tito duchovní giganti zanechali. O samotné jejich Dokonalé Nauce, znovuobjevené zaváté stezce buddhů, chci přitom z dobrých důvodů mluvit toliko v rovině obecné. Používám převážně doslovné citace z Mistrova díla (tučnou kurzívou), jinak kvůli čtivosti cituji volně.

Stávající obecný nezájem o tyto skutečnosti, kdy veškerá pozornost národa a potažmo celého lidstva je snad již bezvýhradně zaměřená na příslovečný tanec kolem zlatého telete, jenom dokumentuje strašlivý mravní úpadek od požehnaných časů, kdy lidé vítali a uctívali Buddhu Gautamu, jenž coby avatár Višnuův před dvěma a půl tisíciletími sestoupil na Zemi, aby znovu roztočil kolo svaté dharmy.

Kéž vás, čtenáře a předpokládané zájemce o buddhismus, toto osvěží, alespoň na chvíli vytrhne z běžného okruhu myšlení a dá vám dobrou naději do budoucna v nynější těžké době na přelomu věků, kdy se před lidstvem rozprostírá jakoby nekončící strast a beznaděj na lepší vyhlídky. Ale naštěstí všechno má svůj konec a my se jej jistě dočkáme.